ČESKA Repubilka i Slovencko a Zaranici Pivovarů

23/09/2024

Senzorická analýza I. | Senzorický seminář piva
Senzorická analýza je zaměřena na základní znalosti a dovednosti senzorického hodnocení piva. Klade si za cíl vás naučit správně degustovat pivo, formou teoretických přednášek a cvičných degustací. V teoretické části se dozvíte původ základních chutí a vůní. V praktické části si přímo zkusíte jejich nácvik a v závěru semináře si prověříte, jaké máte předpoklady k senzorické analýze. Kurz je určen všem, kteří mají zájem o odborné degustace piva a zajímá je původ chutí a vůní v pivu. Vzdělání v oboru není podmínkou absolvování kurzu.
Po absolvování semináře lze složit Senzorickou zkoušku pro pivovarské hodnotitele.
Seminář probíhá ve skupině maximálně do 12 účastníků.
Rozsah: jednodenní / trvá asi 7 hodin.

3 990 Kč s DPH

--------------------------------------------------------------------------

Degustační trénink
Senzorická paměť má trvání pouhé 2-3 měsíce.
Pokud degustátoři nejsou pravidelně trénováni, rychle zapomínají senzorické vjemy. Pro udržení senzorických dovedností a jejich prohloubení je koncipován degustační trénink, kde si zopakujete chutě a vůně ze Senzorické analýzy. Trojúhelníkový a pořadový test na plnost, hořkost a rozeznání cizí chuti a natrénujete dalších 10 nových aromat (např. kyselinu izovalerovou, hřebíčkovou, kočičí, zemitá, kovová atd.). Během degustace se dozvíte, tak jako v základním semináři, původ těchto senzorických vad. Na závěr si sestavíte senzorický profil neznámého vzorku piva. Kurz je určen pokud jste v minulosti navštívili Senzorický seminář nebo máte základní dovednosti v senzorickém posuzování. Trénink doporučujeme, pokud se chystáte na složení Senzorické zkoušky.
Trénink probíhá ve skupině maximálně do 12 účastníků.
Rozsah: přibližně 3 hodiny.

1 680 Kč s DPH
--------------------------------------------------------------------------
Senzorická zkouška pro pivovarské hodnotitele
Jestliže si chcete ověřit své senzorické (degustační) schopnosti, můžete se přihlásit na senzorickou zkoušku. Pokud tuto zkoušku úspěšně absolvujete, obdržíte od nás osvědčení o komoditní zkoušce II. stupně "Vybraný posuzovatel pro senzorickou analýzu piva", o způsobilosti provádět senzorické hodnocení piva. Osvědčení se vydává na dobu 5 let. Kurz je určen pokud jste v minulosti navštívili Senzorický seminář nebo máte základní dovednosti v senzorickém posuzování. Zájemcům o Senzorickou zkoušku pro pivovarské hodnotitele, kteří nemají v senzorickém posuzování piva praxi, doporučujeme zúčastnit se před ní výše uvedeného Senzorického semináře a Degustačního tréninku.
Rozsah: jednodenní / trvá asi 6 hodin.

5 900 Kč s DPH

------------------------------------------------------------------------

Senzorické vady piva - mikrobiální kontaminace
Seminář zaměřený na problematiku senzorických vad piva způsobených mikrobiální kontaminací.
Náš seminář poskytne teoretické znalosti, ale také praktické dovednosti potřebné k identifikaci senzorických vad piva.
Všichni účastníci budou mít možnost aktivně se zapojit do ochutnávek a diskutovat s naší odbornicí v oboru z mikrobiologického oddělení

Základní mikrobiologické pojmy
Pivo a mikroorganizmy
Mikrobiologie pivovarského provozu – vyhodnocení rizik
Pivu škodící mikroorganizmy a mikrobiální poškození piva
Senzorické vady způsobené mikroorganismy s praktickým nácvikem vad
Rozsah: přibližně 3-4 hodiny

2 420 Kč s DPH

23/09/2024

Degustační kurzy a zkoušky
Jsme znalci a experti v otázce senzoriky piva, pořádáme senzorické (degustační) semináře a zkoušku pro pivovarské hodnotitele. Semináře jsou určeny pracovníkům v pivovarství, v kontrole kvality potravin, odborným pracovníkům, ale jsou přístupné i těm, kteří se o pivo, nápoje zajímají. Pro milovníky piva může být absolvování seminářů zážitkem, který jim dovolí hlouběji poznat, co vše je skryto v našem národním nápoji.
Přejít do ESHOPu internet prihlasky

Degustační kurzy a zkoušky Jsme znalci a experti v otázce senzoriky piva, pořádáme senzorické (degustační) semináře a zkoušku pro pivovarské hodnotitele. Semináře jsou určeny pracovníkům v pivovarství, v kontrole kvality potravin, odborným pracovníkům, ale jsou přístup...

23/09/2024

Životní úroveň měřená pivním indexem
Jak dobře se mají Češi v porovnání s okolním světem?
Sejdou se Čech, Američan a Rus a dohadují se, kdo z nich se má lépe. Tak začíná mnoho vtipů, které se v podstatě točí okolo životní úrovně. Samozřejmě si děláme legraci, jisté ale je, že právě životní úroveň se dá měřit různými způsoby. Často se zjišťuje, jak dlouho musí obyvatel jistého státu pracovat, aby si mohl dovolit koupit nějaký produkt - nejlépe produkt globálně dostupný, pro podobné výpočty se používá třeba Big Mac od McDonald's nebo iPhone od Applu. My se teď ale zaměříme na něco úplně jiného, a to na tekutý produkt, kterého průměrný Čech vypije asi 150 litrů ročně. Ano, je to pivo! Ideální pro měření životní úrovně v porovnání s ostatním světem, co říkáte? Takže jdeme na to. Na pomoc si vezmeme průměrnou minimální hodinovou mzdu v jednotlivých zemích a průměrnou cenu točeného půllitru piva v hospodách a barech. Za jak dlouho se vydělává na jedno pivo?
Hned v úvodu můžeme prozradit, že Češi na tom nejsou v porovnání s ostatními zase až tak špatně, rozhodně ale ne nejlépe. Světový žebříček vede jednoznačně Monaco. Monaco je proslulé nejen závody F1 a pompézním casinem, ale nejvyšším nominálním HDP na jednoho obyvatele a také se velmi těžko určuje minimální mzda. Dostupná data uvádí částky kolem 2 000 eur za měsíc. Při ceně 2 eur/pivo tak (pod)průměrný obyvytel Monaka vydělá na jedno pivo za cca 9 minut.

Druhé místo náleží Portoriku, kde se dá půllitr točeného pořídit za 12 minut práce s minimální mzdou. O pouhé vteřinky hůře je na tom Němec, Belgičan, Japonec, Kanaďan, Američan a Španěl. Čech si může dát pivo za asi 17 minut, tady ale musíme zdůraznit bezkonkurenční kvalitu našeho zlatavého moku! Časově podobně dopadlo i Slovensko. Jdeme dál. Lucembursko, Austrálie a Kypr dopřává svým občanům pivko za 18 minut práce. Maďarsko za 22 minut a jen o krapet déle Polsko a Chorvatsko. Rumuni, Albánci, Turci, Brazilci a Izraelci se mohou na orosené pivíčko těšit asi až po hodině práce. Dost mizerně jsou na tom s hodinou a půl Rusové, Thajci a Jamajčani. Ještě více si ale může stěžovat Egypťan, Uzbek a Nepálčan, který musí dělat přes 4 hodiny. 6hodinová makačka čeká Etiopana a úplnou katastrofou je Gruzínec a Bangladéšan, který po 15 hodinách maratonu práce asi lekne žízní!

23/09/2024

Pivní nabídka https://www.pivo-klub.cz/index.html
Zakládáme si na vysokém pivní standardu.
Ten stavíme na Břevnovském klášterním pivovaru a pečlivě vybraných dalších zajímavých pivech.
Aktuálně na čepu
Benedikt 12 % - 0,3 l / 0,5 l

50,-/69,-
Břevnovský klášterní pivovar Jazyk
Vyroben tradičním českým způsobem z moravského ječného sladu a Žateckého poloraného červeňáku. Vyznačuje se sladovou plností, silnější, ale vyváženou hořkostí a příjemnou pitelností. Hodí se k tradičním českým pokrmům nebo k zahnání žízně.
OKTOBERFEST BŘEZEN 13 % - 0,3 l / 0,5 l

65,-/90,-
Hacker-Pschorr
NOVINKA!
Jantarové pivo s příjemnou chmelovou vůní, sladovou chutí a hořkou dochutí. Ječmen pro toto pivo tvoří výhradně německé odrůdy.
Pivo Oktoberfest 13 % - 0,3 l / 0,5 l

65,-/90,-
Rýč Jazyk
NOVINKA!
Pivo vařené přímo pro Oktoberfest. Je světlé, silnější, hodně prokvašené, ale o trochu více chmelené.
OKTOBERFEST BŘEZEN 13 % - 0,3 l / 0,5 l

55,-/74,-
Pivovarský dům Benedict Jazyk
NOVINKA!
Název Märzen se užívá z toho důvodu, že se pivo navařilo v březnu (März), na tehdejším konci pivovarské sezóny, než se teploty vyšplhaly příliš vysoko a uskladnilo se ve sklepích až do tradičních podzimních oslav. Jako spodně kvašený je znám od roku 1871. Je sladový, kořeněný, více chmelený a se slabším tělem. Barva je jantarová.
Pivo Oktoberfest 13 % - 0,3 l / 0,5 l

65,-/90,-
Hofbrau
NOVINKA!
Oktoberfestový ležák Hofbräu Oktoberfest vás přesvědčí svojí jemnou, plnou chutí a lehkým chmelovým nádechem. Jde o unikátní sezónní oktoberfest pivo, které se masivně konzumuje na festivalové louce v Mnichově a vy si jej můžete vychutnat i u nás v Karlíně.
Tropic Edge 11 % - 0,3 l / 0,5 l

55,-/74,-
Krkavec Jazyk
NOVINKA!
Silně chmelná světlá, krásně voňavá APA. Chmely Motueka, Cashmere a Mosaic vytváří krásnou kombinaci příjemné hořkosti a aroma tropického ovoce.
Právě v pitovéce
Château Rouge 18 % - 0,33 l

110,-
Zámecký pivovar
Kasteel rouge je jedno z nejsilnější, ovocných, blendovaných piv. K základnímu tmavému pivu se přidává výtažek ze zralých višní a likér. Vznikne tak jemně narůžovělá pěna a úžasná višňová svěžest.
Glee se sníženým obsahem lepku 11% - 0,75

130,-
Hodiny Jazyk
Lehký pale ale s citrusovou vůní a osvěžující ovocnou chutí. Barva zlatá, pivo čiré s vyšší bílou pěnou. Hořkost vyšší, plnost střední, říz nižší. Při vaření byl použit slad z českého čiroku odrůdy Ruzrok, který pomáhá snížit množství lepku v pivu. Rozborem zjištěné množství gliadinu je pod 10mg/l, tím pádem řadíme toto pivo mezi bezlepkové a vhodné pro celiaky. Chmeleno chmelem Mosaic.
Kohoutek Aventinus 6 - 0,5

85,-
Schneider Weisse
Plné pšeničné pivo tmavě rubínové barvy, intenzivní a ohnivé, hřejivé, vyvážené a něžné. Nejstarší bavorská pšenice "Doppelbock" - vařená od roku 1907! Jeho robustní tělo v kombinaci se sladkým sladovým aroma je pozvánkou k hlubokému požitku - důmyslná směs se silným tělem. Skvěle se hodí k rustikálním pokrmům, tmavým pečeněm a sladkým dezertům
Maisel ́s Weisse - 0,5

69,-
Maiselova Weisse
Hezky načervenalá, lehce jantarová barva a vybrané kvasinky z domácích kultur dodávají Maisel’s Weisse Original jedinečný charakter. Příjemně osvěžující, ovocné pivo s výraznými tóny po hřebíčku. Prototyp tohoto pivní stylu.
Francký tmavý - 0,5 l

69,-
Landbier
Spodně kvašený tmavý německý ležák, který se tradičně vaří v proslulém bavorském pivovaru v Bayrethu. Dokonalý výběr tmavých pražených ječných sladů a požužití horské vody dávají tomuto pivu jeho osobitý charakter.
Landbier Zwickl - 0,5

69,-
Pivovar Bayreuth
Zwickl Kellerbier je klasický nefiltrovaný ležák s přirozenou kvasnicovou chutí. V minulosti bylo toto chutné pivo vyhrazeno jen pro majitele a sládka pivovaru, který si vždy sám osobně narazil soudek a pak ho zase zatloukl dřevěným kolíkem, kterému se říkalo Zwickl. Takže si vlastně "cvikl" svoje pivo.
Weissbier - 0,5 l

85,-
Františkáni
Pšeničné pivo Naturtrüb od Franziskaneru je přírodní a elegantní pšenice s bujnou bílou pěnou. Přivítá vás svou aromatickou vůní banánů a citrusových plodů. Vzhledem k vyššímu obsahu oxidu uhličitého je zvláště živé a šumivé. Oceníte jeho svěží, jemně kořenitou a ovocnou chuť s mírně sladkým finále
Těšíme se, až narazíme
Pozitron 12 % - 0,3 l / 0,5 l

50,-/72,-
Volt Jazyk
Fantastický český tmavý ležák. Vyniká vyváženou čokoládovo-karamelovou chutí a hořkostí. V chuti není ani sladový, ani výrazně hořký, přesně tak, jak by měl správný český tmavý ležák chutnat. Jedná se o sušší pivo s plným tělem a krásnou tmavou barvou.
Západní pobřeží IPA 14 % - 0,3 l / 0,5 l

55,-/79,-
Pivovarský dům Benedict Jazyk
Původní americká verze stylu IPA. Pivo je výrazně hořké s vůní po pryskyřici a citrusech, více prokvašené. Ke chmelení jsou vyzkoušeli kombinaci amerických chmelů Chinook, Amarillo a Centennial.
Chmelový weizen 13 % - 0,3 l / 0,5 l

55,-/74,-
Pivovarský dům Benedict Jazyk
I v Německu mají rádi hořká piva. Naše nachmelená pšenice je o trochu silnější a ke chmelení jsme použili německou odrůdu Mandarina Bavaria a americký Centennial. Ovocné pšeničné aroma je tak doplněno o citrusovou chmelovou linku.
Rudoch 13 % - 0,3 l / 0,5 l

55,-/74,-
Falkenštejn Jazyk
Svrchně kvašené pivo jantarové barvy, ve kterém ve vůni i chuti dominují citrusové tóny a vysoká hořkost, pocházející z kombinace amerických odrůd chmele.

První pražská restaurace s pivotékou a dlouholetou tradicí v degustaci nevšedních piv. Kvalitní česká kuchyně a denní menu.

23/09/2024

Minipivovary
1. Předmět nabídky
500 – 20 000 hl / rok

Předmětem nabídky je technologie restauračního pivovaru o výstavu 500 – 20 000 hl/rok.
Rozhodující část technologického vybavení je výrobkem známých českých strojírenských firem.
Systém měření a regulace (pokud ho bude zákazník požadovat), je naopak tvořen dodávkami předních světových firem v této oblasti.
Firma PIVO Praha, s.r.o. zajišťuje kompletní dodávku – od zpracování projektu, až po uvedení zařízení do provozu zkušenými sládky.
Předností nabídky je možnost kompletace zařízení různých výrobců, což vytváří předpoklad pro nalezení optimálního technologického řešení i ceny podle konkrétních požadavků zákazníka.
Na zařízení lze vyrábět veškeré druhy piva podle specifických požadavků jednotlivých zákazníků.

2. Základní technické požadavky
I.. Prostor
Kapacita pivovaru do: 500 hl/rok Plocha: 50 – 70 m2
Kapacita pivovaru do: 1 000 hl/rok Plocha: 80 – 100 m2
Kapacita pivovaru do: 1 500 hl/rok Plocha: 90 – 110 m2
Kapacita pivovaru do: 3 000 hl/rok Plocha: 130 – 150 m2
Kapacita pivovaru do: 5 000 hl/rok Plocha: 180 – 220 m2
Kapacita pivovaru do: 10 000 hl/rok Plocha: 300 – 350 m2
Kapacita pivovaru do: 20 000 hl/rok Plocha: 450 – 500 m2
Výška místností: do 1 500 hl/rok – varna min 3,0 m
Výška místností: – ostatní min 3,0 m
Výška místností: nad 1500 hl/rok – varna min 3,5 m
Výška místností: – ostatní min 3,5 m
II. Energie
a) El.energie : 3 x 380 / 220 V, 50 Hz

Celkový instalovaný příkon: do 1 500 hl/rok 45 kW
Celkový instalovaný příkon: nad 1 500 hl/rok – dle typu otopu varny od 35 – 220 kW
b) Ost. energie pro otop varny s kap. nad 1.500 hl/rok

externí zdroj páry 200 kg/h
zemní plyn 23 m3/h
lehký topný olej 19 kg/h
elektrická energie 180 kW
III. Základní suroviny
Voda Spotřeba 4 – 5 hl/hl piva.
Vydatnost zdroje bez akumulace – min. 1,0 l.s-1
Vydatnost zdroje s akumulací – min. 0,3 l.s-1
Kvalita tvrdost max. 12 on
Odpadní voda 3 – 4 hl/hl piva
Odpadní voda BSK5 – 1,0-5,0 kg.m-3
Slad plzeňský Spotřeba l8 kg/hl
Chmel granulovaný Spotřeba 300 g/hl ( možná částečná náhrada chmel. Extraktem )
Pivovarské kvasnice Spotřeba 0,1 l/hl
IV. Další pokyny pro zákazníka
Pro výběr optimálního technicko-technologického řešení i specifikaci dodávky a ceny je rozhodující předání následujících podkladů :

počáteční objem výroby a maximální objem výroby
sezónnost (léto, zima)
stupeň automatizace
počet druhů vyráběného piva
plánovaná forma prodeje piva (pouze restaurace, sudy, lahve)
stavební výkresy objektu kde má být pivovar umístěn
3. Popis zařízení
Dodávka představuje základní modul, který lze upravit podle specifických požadavků zákazníka.
Obsahuje všechny nezbytné soubory pro výrobu piva plzeňského typu pro příslušný roční výstav.

Specifikace dodávky:
1. Dvouválcový šrotovník
2. Varna, měděné provedení, velikost 5, 10 nebo 20 hl/várka
3. Vířivá káď
4. Deskový chladič
5. Zásobník teplé vody
6. Kvasné a ležácké tanky
7. Nádoba na kvasnice
8. Výčepní tanky
9. Sanitační nádrž
10. Čerpadla
11. Vzduchový kompresor (včetně provzdušňovacího systému)
12. Chladící systém pro technologická zařízení
13. Montážní materiál
14. Měření a regulace
15. Technologický projekt
16. Šéfmontáž, uvedení do provozu, zaškolení obsluhy /v České republice je v ceně montáž/

Cena
4 – 25 mil Kč v závislosti na velikosti a rozsahu dodávky

Dodávku je možné doplnit o následující položky nezahrnuté v ceně :

know-how na výrobu speciálních druhů piva dle požadavků
výuka základů pivovarské výroby a zaškolení obsluhy na obdobném zařízení v ČR
Dle požadavků zákazníka je možné dále nabídku doplnit o :

vyvíječ páry (elektrický, LTO, plynový) – včetně potrubního propojení
filtraci piva
stáčení do lahví a stáčení do sudů
plná automatizace
pomocné vybavení (váhy, kontejnery na mláto, labor. vybavení, úprava vody, atd.)
Odkazy
Český svaz Pivovarů a SladovenČeskomoravský svaz minipivovarůVýzkumný ústav pivovarský a sladařskýLUKR INGENEERINGVŠCHTChmelařský InstitutSPŠPT – PodskalskáRAVEN TRADINGPivovar KněžínekHOAVIEN VIETNAMZichovecký pivovarU Medvídků3+K KRAUSLINDR

23/09/2024

Kdy už si Češi nedají pivo? Šéf Budvaru vysvětluje magickou hranici
Šéf Budějovického Budvaru Petr Dvořák popisuje, jak se proměnil trh s pivem. Počítá s tím, že rekordy v litrech na osobu už Česko lámat nebude. Zároveň sdělil, že podnik odvede do státního rozpočtu 550 milionů korun.

Článek
Budějovický Budvar má za sebou úspěšný rok. Tržby meziročně stouply o 11 procent na rekordních 3,37 miliardy korun, zisk vyrostl o polovinu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na téměř 400 milionů korun.

„Ten velký skok byl ale daný především meziročním srovnáním,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf pivovaru Petr Dvořák. Národní pivovar už také ví, kolik bude odvod do státního rozpočtu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 550 milionů korun, tedy ještě víc, než kolik letos pivovar vydělal.

Ohlásili jste rekordní tržby a o polovinu vyšší zisk. Čím to je?

Potkaly se nám dva vlivy – jeden je dlouhodobější, kdy se nám daří získávat nové zákazníky jak na domácím trhu, tak na většině exportních. Ten velký skok byl ale daný především meziročním srovnáním. Rok 2022 byl totiž pro nás hodně ovlivněný ruskou agresí na Ukrajinu, kdy jsme ze dne na den zastavili dodávky na ruský trh, který patřil mezi ty nejvýznamnější. Zároveň došlo k velkému nárůstu nákladů, které jsme nebyli schopni v tom roce pokrýt a došlo tedy k zásadnějšímu poklesu zisku. Spíš jsme se tedy teď vrátili na úroveň, na kterou jsme byli zvyklí a ten skok je daný hlavně meziročním srovnáním. 550 milionů pro stát
Jak bude ten zisk téměř 400 milionů rozdělen? Kolik půjde státu?

V tuto chvíli už máme schválený odvod do státního rozpočtu. Vzhledem k situaci, která je, už víme, že do státního rozpočtu letos odvedeme dokonce 550 milionů korun.

Tedy i nerozdělený zisk z minulých let…

Přesně tak. Zároveň je pravdou, že dokončujeme investiční rozvoj, který jsme měli dlouhodobě naplánovaný. Můžeme potvrdit, že ten dlouhodobý investiční plán to nijak neovlivňuje.

Bude tedy pokračovat rozvoj pivovaru, nová varna a rozšíření výstavby?

Rozšíření kapacity varny teď probíhá, ale zatím to není Varna 3. Teď děláme investice tak, abychom navýšili kapacitu stávající. Co se týče dalšího rozvoje pivovaru, koukáme na tři oblasti – energetiku, tedy jak můžeme energii vyrábět sami, druhá oblast je obnovování a rozšiřování kapacit, protože některé naše stáčecí linky začínají být hodně fousaté.

Pak se chceme podívat na celý pivovar, protože je tam potenciál v rozšíření návštěvnické trasy a dostat do pivovaru víc návštěvníků. Nejsme státní hrad, ale fungující provoz, takže tam potřebujeme návštěvníky dostat bezpečně, aby se to s provozem nekřížilo. Na to teď probíhá architektonická soutěž.

Kolik se bude celkově investovat?

Bavíme se ve vyšších řádech stovek milionů.

To by se možná hodilo ten zisk neodvádět státu…

Koukáme na trajektorii toho, jak by nám dál měly příjmy nabíhat a proti tomu posuzujeme investice. Nové návštěvní centrum v pivovaru
Kdy mají být plány včetně centra, které jste zmínil, hotové?

Chtěli bychom to stihnout do roku 2028, kdy budou České Budějovice Evropským městem kultury.

A co investice do akvizice? Spolupracujete s minipivovary, nechcete nějaký i koupit?

No, upřímně řeknu ne, ale obecně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o akvizicích my mluvit nebudeme.

V čem vás spolupráce s minipivovary posouvá?

Je tam několik aspektů. Funguje marketingová část komunikace – když děláme projekty dohromady, částečně to pomáhá Budvaru i malým pivovarům. Určitě vstupujeme do další cílové skupiny, která by standardně Budvar nemusela předtím zvažovat, ale i se tam učíme. Naši lidé jsou propojení s kraftovou scénou a všichni z toho benefitují na osobní i vztahové bázi. Tu spolupráci rozšiřujeme i do zahraničí.

Na zahraniční minipivovary?

Tam je ale ta strategie malinko jiná a věříme, že jsme ambasadory českého piva. Tady s ostatními českými pivovary bojujeme, venku všichni bojujeme za české pivo a snažíme se tu kategorii budovat. Tam nevymýšlíme ale (skupina svrchně kvašených piv, pozn. red.), ale se zahraničními minipivovary vaříme český ležák.

Rok jste měli sice úspěšný, ale celkově spotřeba piva v Česku klesá. Vrátíme se někdy ke statistikám, jako bylo 150 litrů na osobu za rok?

Jsem přesvědčený, že nevrátíme. Zároveň nevím, jestli se na ta čísla vracet potřebujeme. U piva je hezké, že vidíme nový trend. Jde dolů kvantita, ale nahoru jde kvalita.

A taky cena…

Ano, taky jde nahoru cena. Dnes se sice vypije méně desítky, ale rostou kategorie dalších piv. Speciální piva, tam půllitr stojí v obchodě i 60 korun, oproti těm standardním za 20 až 30 korun za ležák. Svět se proměňuje a je vidět, že mladší generace celkově pijí alkoholu méně. Věřím tomu, že ruku v ruce s tím půjdeme víc po kvalitě.

Němce už nezajímá, že nám zdražuje elektřina, říká šéf Budvaru
27. 11. 2023 7:12
Cena? Každá desetikoruna je hranice. Než si zvykneme…
Když jsme u té ceny, co je hranice, za kterou už Češi v hospodě nepůjdou?

Nemyslím si, že ta hranice je. Když se na to podíváme historicky, když jsem byl na vysoké škole, byla hranice 10 korun za točené pivo. Každá desetikoruna je nějakým způsobem psychologická hranice do té doby, než si na to zvykneme. Na druhou stranu je ale inflace piva stále za obecnou inflací. Co já vidím za problém, je rozdíl ceny v obchodech a restauracích. V obchodech je pivo významně za inflací.

Proč?

Těžko říct. Velká nabídka piv, velké kapacity… Jdeme z období, kdy jsme byli schopni uspokojit významně větší poptávku. Pivo je pro řetězce stále velmi důležité, je to jedna z největších kategorií, takže něco, co je schopno zákazníky natáhnout. Zatímco v restauracích kromě pivnic už pivo není největší kategorie. V restauracích už pivo nehraje prim.

Tím, že pivo zaostává za inflací, změnila se vám maržovost?

To si nedokážu rychle z hlavy vybavit.

Kdyby to bylo výrazné, tak to asi víte…

My hodně pracujeme s portfoliem. Maržovost je samozřejmě důležitá. My chceme určitě růst do určitého objemu, ale důležitější je růst v tržbách a nejdůležitější je pro nás růst zisku. Je to celé portfolio –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ je rozdíl, jestli prodáváte víc sudového piva nebo lahvového, plechovky versus lahve, mix trhů. My se snažíme orientovat tak, abychom si hráli s celým portfoliem a abychom stále tu maržovost podporovali.

Zisk z jednoho půllitru? Pivovar nepatří k vítězům
A jakou máte marži?

To samozřejmě říkat nebudu, ale z druhého pohledu je docela zajímavé se podívat, kolik z 20 korun, které pivo stojí, dostane stát na spotřební dani a DPH. Kolik si nechá řetězec a kolik si nechá pivovar. Rozhodně nepatříme k vítězům.

Jak je pak možné, že v Německu je stejné pivo levnější než u nás?

To je nějaký mýtus, který tady trvá. Máme od agentury, která sbírá veškerá data z trhu, informace z českého i německého trhu. Musíme se podívat na průměrnou cenu, za kterou se to prodává, nikoliv na data z konkrétního obchodu, který má zrovna akci.

Německo jde obecně do menšího počtu promocí, ale pak bývají hlubší. V celoročním váženém průměru se Budvar na německém trhu prodává zhruba o 1,52 koruny dráž než na českém trhu. A to platí pro většinu okolních trhů.

23/09/2024

Pardubický pivovar skončí. Výroba se přesune
Pardubický pivovar skončí. Produkci vybraných piv zajistí pivovar Ostravar. Ukončení výroby se dotkne 46 zaměstnanců.

Článek
Pardubický pivovar, ve kterém před dvěma lety koupila většinový podíl společnost Staropramen, končí. Představenstvo společnosti Pardubický pivovar svolalo valnou hromadu, které navrhne ukončení výroby k 31. březnu 2023. Pro Seznam Zprávy informaci potvrdila Denisa Mylbachrová, manažerka komunikace a tisková mluvčí společnosti Pivovary Staropramen.

Produkci vybraných piv z Pardubického pivovaru by měl od dubna zajistit pivovar Ostravar spadající do skupiny Pivovary Staropramen. Toto rozhodnutí je podle oficiálního vyjádření společnosti reakcí na náročné podmínky na tuzemském i globálním trhu a potřebu koncentrovat výrobu a optimalizovat její náklady.
Ukončení výroby Pardubického pivovaru se postupně dotkne 46 zaměstnanců, zejména na výrobních pozicích, a dále administrativních pracovníků. Společnost Pivovary Staropramen pro ně připravila podpůrný program. Společnost Pivovary Staropramen koupila majoritní podíl v Pardubickém pivovaru v roce 2019. Jednalo se o součást dlouhodobé strategie rozvoje české pivovarské dvojky ve snaze posílit pozici na trhu, rozšířit nabídku piv o další lokální značky s dlouholetou tradicí a zvýšit výstav celé skupiny.

„Tehdejší akvizice stabilizovala provoz pivovaru, do kterého jsme v průběhu tří let investovali desítky milionů korun,“ říká Denisa Mylbachrová.

Po akvizici docházelo k realizaci dílčích kroků k naplnění cílů. Od roku 2020 se však pivovar potýkal s řadou externích vlivů, které nakonec vedly k rozhodnutí o jeho uzavření.

Vše odstartovala pandemie spojená s restrikcemi vedoucími k významnému poklesu odbytu, v letošním roce pak v souvislosti s válkou na Ukrajině přispěl také výrazný růst cen vstupů – od surovin přes obaly až po energie. „V důsledku nepříznivých událostí posledních let došlo k výraznému propadu prodejů nejen na tuzemském, ale i zahraničních trzích. Značná část exportu pardubických značek totiž směřovala do Ruska,“ doplňuje Mylbachrová.

Společnost Pivovary Staropramen pracovala v posledních měsících s několika scénáři řešení této situace, jedním z nich byl i případný prodej pivovaru. Nakonec se představenstvo Pardubického pivovaru rozhodlo valné hromadě navrhnout výše zmíněné řešení. Poté, co valná hromada tento návrh schválí, představenstvo navrhne další směřování Pardubického pivovaru. Pivovarská restaurace i prodejna v areálu pivovaru zůstává v provozu beze změny, uvedla mluvčí.

29/04/2024

Historie pivovarnictví v Miletíně

Pivo bylo v Čechách již ve středověku nedílnou součástí jídelníčku, ať již to bylo pivo bílé (pšeničné) nebo hořké (ječné). Vařilo v domácích podmínkách, statky a městské obce si již zřizovaly vlastní pivovary.

Pivovar v Miletíně vznikl nejpozději ve 14. století na statku řádu německých rytířů. První písemná zpráva o vaření piva je pak z roku 1410 – tehdy řád německých rytířů prodal miletínský statek Beneši z Choustníka. Jednou z důležitých položek předávaného majetku byla rovněž pivovarská pánev (die Bräupfanne).

Jakou měl pivovar tehdy podobu, nevíme. Již tehdy ale stál pravděpodobně na místě, kde se pivo vařilo ještě ve druhé polovině 19. století – na okraji statku, v sousedství mlýna nad rybníkem Košem (dnes Komenského čp. 126). Jeho vybavení bylo nepochybně primitivní, vodu bral z tzv. panského vodovodu, kterým se pro potřeby zámku a statku vedla do Miletína voda z vodárny pod Želejovem.

Významné přestavby se pivovar dočkal v roce 1706, tehdy dostal podobu známou z nejstarších fotografií. Z té doby také pocházela kamenná nádrž na vodu o obsahu 55 hektolitrů – takový byl tedy limit jedné várky. Pivovar byl provozován ve vrchnostenské režii, zásoboval takřka výhradně miletínské hospody. Tak tomu bylo až do poloviny 19. století, poté již v konkurenčním prostředí význam miletínského pivovaru upadal. Majitelem velkostatku byl většinou pronajímán, výroba v zastaralém provozu se pozvolna omezovala a výstav piva klesal. V roce 1894 se přestalo vařit docela. Zpustlá budova byla nakonec v roce 1897 prodána královédvorskému pivovaru Františka Klazara, který zde zřídil sklad svého piva. Na celé jedno století pak vaření piva v Miletíně zcela ustalo. Teprve v roce 1997 zřídil soukromý minipivovar v přístavbě na dvoře Sousedského domu zkušený sládek Svatopluk Ďupal z Hradce Králové, jemuž vztah k tomuto moku vložily sudičky již do kolébky. Pocházel z Tábora, narodil se přímo pod pivovarským komínem. Sice nepamatoval, že by se někdo z rodiny živil vařením piva, ale protože dřív bývaly pivovary v každé vesnici, byl by div, kdyby se k tomuto řemeslu nikdo z předků nenachomýtl. Svatopluk Ďupal se nejprve vyučil v Budvaru, pak absolvoval potravinářskou průmyslovku v Plzni, časem znalosti prohloubil na vysoké škole v Praze. Nejdříve „sládkoval“ v Táboře, pak v Podkováni u Boleslavi, nakonec se stal na ředitelství Východočeských pivovarů technologem a na chvíli sládkem v Nymburce. Některé pivovary v nových podmínkách 90. let 20.století neobstály. Rozhodl se tedy vařit pivo sám. „Připadalo mi to zajímavé i v souvislosti s turistikou. Jsme pivní národ, který ocení regionální speciality,“ řekl Svatopluk Ďupal. A jaké je to pivo? Nymburské, jako v jeho posledním působišti? Kdepak, chuť piva prý závisí nejen na zkušenosti sládka, ale také na místních podmínkách. Sousedský pivovar v Miletíně není velký. Jedna várka byla 8 hektolitrů (nyní 10hl), pod kotlem topil sládek pevnými palivy. Vlastní sladovnu pivovar neměl, nakupoval v obchodní sladovně. „Nejdřív slad rozemelete, zamícháte do vody a podle určité technologie vaříte,“ vysvětlil sládek postup naprostým laikům. Pak se přidá chmel, který je dnes buď granulovaný, nebo ve formě pasty. Devadesátiminutovým vařením vznikne sterilní sladkohořký roztok, kterému se v odborné terminologii říká mladina. Tu je třeba během 60 minut zchladit na 6 až 8 stupňů, pak se přidá kvasinková kultura. Následuje proces kvašení: jednofázový, kdy je pivo po 14 dnech hotové, nebo dvoufázový jako v Miletíně. Kvasí se v kádích, dokvašuje v ležáckých tancích. Pivo dodával do sousední restaurace, příležitostně do dalších hospod v okolí. Tehdy tedy vznikla 10° Chmelka i ležák Pytlák. Renomé nového miletínského pivovaru, který přijal název Pivovar U bojiště 1866, začalo rychle stoupat v novém tisíciletí. Přelomovým pak byl rok 2006, kdy byla ve dvoře Sousedského domu otevřena na restauraci nezávislá pivovarská zahrádka. Téhož roku se zde také na konci května konaly první miletínské pivní slavnosti, které se rychle staly jednou z nejnavštěvovanějších kulturních akcí v Miletíně.

V Pivovarské zahrádce tak vzniklo další centrum společenského života, vyhledávané nejen kvůli miletínskému pivu, ale často i pro kvalitní kulturní vyžití. Na minipódiu se již vystřídaly desítky umělců, nechyběla ani známá jména jako Ivan Mládek nebo Marek Ztracený. Naživo se zde hraje hudba všech žánrů, nechybí jazz, rock ani taneční hudba swingových orchestrů. Můžete tu vidět pantomimu, stand-up comedy i autorské divadlo domácího souboru.

V únoru roku 2020 převzala provoz pivovaru parta kolem Pivovarské zahrádky, založila firmu Pivovar Miletín s.r.o. a pokračuje v tom co započal v roce 1997 sládek Svatopluk Ďupal.

Pivovar Miletín je jeden z nejstarších minipivovaru založených po roce 1990. http://www.zpravy.pivovary.info/?p=5350