23/03/2026
🎂 Dnes si připomínáme 160 let od narození muže, který Valči dal její dnešní podobu.
Dne 22. března 1866 se narodil Vinzenz Georg Friedrich hrabě Thurn-Valsassina-Como-Vercelli Přišel na svět na zámku Bleiburg v Korutanech jako dědic starého rodu Thurn-Valsassinů.
Od narození měl zdravotní i komunikační obtíže a ve společnosti často působil nejistě. V dětském věku přišel o oba rodiče a byl vychováván příbuznými, kteří jej kvůli jeho hendikepu považovali za duševně nemocného.
Když se ve čtyřiadvaceti letech stal plnoletým, hned první týden koupil valečské panství – více než 3000 hektarů krajiny se zámkem, několika statky, hospodářstvím i celým zázemím. Vše v hodnotě asi dvou miliard dnešních korun.
Valeč se pro Vincenta stala nejen letním sídlem, ale i místem osobní emancipace. Mladý hrabě přijel do Valče s energií, prostředky i vizí. Konečně byl svým pánem. Daleko od rodných Korutan a nepříjemných příbuzných našel smysl svého života.
Opravoval budovy, přestavoval zámek, modernizoval hospodářství. Nechal obnovit pivovar, stáje, dvory, kaplanství i zámecký kostel. Budoval cesty, zaváděl vodu, upravoval park i interiéry. Do Valče si zval řemeslníky a umělce z Prahy a Vídně — a řešil i detaily, od fasád až po vybavení interiérů.
Z jeho doby pochází sala terrena, dnešní podoba výzdoby Braunova sálu, vnější podoba zámecké budovy včetně typických střech věží a většina stromů v parku.
Současníci ho popisují jako váženého, ale někdy nevyzpytatelného aristokrata, který se ne vždy choval podle očekávání své doby. Býval prudký a výbušný. Ale dokázal být i nečekaně velkorysý až rozhazovačný. Jeho rodina jej popisovala v dopisech jako "enfant terrible" rodu.
Manželství mu vyšlo až po pěti zrušených námluvách. A jeho manželka Adéla byla v dopisech označována jako světice, že to výbušným Vincentem vydrží. To, že s ním nebylo lehké žít, dokazuje i fakt, že ze svatební cesty v jižní Francii odjel druhý den do Londýna na výlet s kamarády.
Ale naši Valeč opravdu miloval. Přijížděl sem každý rok na přelomu května a června a zůstával dlouho - do přelomu listopadu a prosince. Chodil na procházky, jezdil na lovy, stal se postupně součástí místního koloritu. Trochu podivný a výstřední hrabě, který ale na Vánoce rozdával valečským dětem dárky, miloval zdejší krajinu a nakonec i zdejší lidi.
Zemřel roku 1928 v Opatiji, daleko od Valče, avšak podle své vůle byl pohřben právě zde, v zámeckém kostele Nejsvětější Trojice. V kostelní kryptě si nechal vybudovat nádherný sněhobílý sarkorfág a vedle dal připravit další pro svou manželku Adélu. To místo je však dodnes prázdné. Hraběnka Adéla přežila manžela o 40 let a zemřela v šedesátých letech v Rakousku, kde je i pohřbena.
Hrabě Vinzenz Thurn-Valsassina (1866–1928) - muž, který Valči vtiskl její podobu.
Děkujeme, Vincente!