26/05/2025
Dnes je to přesně 9 let, co jsem otevřela Hospodu Pod Nuselským mostem.
Díky vašim kocovinám, bolavým hlavám, vytrvalosti a nezlomnosti jsme zvládli přežít celých devět let.
Co všechno se za tu dobu stalo?
Ještě než jsem vůbec otevřela dveře hospody, přišli za mnou tři místní a řekli mi, že „nemám šanci“… No, a ejhle :) Pořád jsme tady.
Za tu dobu jsme si prošli lecčím – i několika pořádnými „morovými ranami“.
Nejdřív půl roku před hospodou chyběla cesta. Pak přišel zákaz kouření, a já si musela přivydělávat řízením Boltu, abych vůbec zvládla platit nájem. Pak si Babiš vymyslel EET. Před hospodou byla během jednoho roku třikrát rozkopaná ulice – prý kvůli základům baráku nebo snad kvůli nové lince metra F… těžko říct, ale máme tam další díru i dnes. Asi po dvacáté.
Covid – verze 1 i 2 – to byla taky jízda. Prodávalo se ze dveří, pivo šlo do kelímků od kafe, rozvážela jsem v noci, šila roušky... Ale nezavřela jsem ani na jeden den.
Pak přišla energetická krize – a to už moc sranda nebyla. Dluhy na nájmu a účty za elektřinu za 400 000 Kč za jeden jediný rok.
Do toho válka na Ukrajině a další rozdělení společnosti – tentokrát na „pro“ a „proti“ ukrajinské, dřív to bylo očkovaní vs. neočkovaní. Nakonec to korunoval souboj Fiala vs. Babiš. Nerozdělila se jen společnost, ale i party, které spolu chodily do hospody. Lidi se přestěhovali, pohádali, někteří bohužel odešli navždy.
Další „ránou“ bylo zdražení piva a zvýšení DPH na pivo i nealko. Zvyšujeme, zvyšujeme...
Jednou mi napsala paní z novin, jestli mi město nějak pomohlo kvůli těm rozkopaným chodníkům před hospodou. Od srdce jsem se zasmála a vypsala jí všechny „morové rány“, za které jsem od nikoho nikdy nic nedostala :)
Skoro všechny podniky v okolí změnily majitele nebo úplně zavřely.
Ale my jsme tu pořád.
Určitě jsem na spoustu bolesti zapomněla (o těch osobních radši ani nemluvím), ale díky vám všem jsme to ustáli. Hospoda pro mě nikdy nebyla místem pro výdělek. Je to místo, kde vznikla komunita. Začalo to tím, že jsem se seznamovala já s vámi – a pak jsem vás začala seznamovat navzájem. Každý z vás něco umí – a dohromady toho umíme fakt hodně.
Děkuju za každého jednoho z vás a za vaši přízeň. Bez vás by Hospoda nebyla tím, čím je.
Ivana
