29/04/2020
FAREWELL / 💔
Tohle bude můj (Kašpiho) dlouhej status jménem celýho týmu T. o tom, jak Továrna začla, jak běžela a jak, bohužel, KONČÍ. //
Začátkem minulýho roku jsem se rozhodl učinit svůj největší životní krok - převzít bejvalej Kraft a otevřít ho v trochu jiným hávu - s názvem Továrna. Dne 9.3. se tak stalo a můj život byl v nejlepším pořádku. V duši jsem zažíval šílený štěstí a věděl jsem, že to má smysl. Sliboval jsem místo pro všechny a pro všechno. Za celej rok jsem ani jednou nezapochyboval o tom, že se to nedaří, a to hlavně kvůli Vám, protože jsme si od začátku nastavili důvěrnej systém: jsme v tom všichni a všichni tak máme možnost nadhazovat nápady, akce, zlepšováky a posuny. Nenechali jste mě v tom ani na chvilku, a to to vobčas bylo fakt hustý.
Dokud byl svět v pořádku a klub běžel, nebyl moc prostor přemejšlet o tom, jak dlouho jsem tohle, s tím mým týmem super lidí, schopnej udržet. Prostě to jelo, z bídnejch akcí o 5 lidech se staly akce o 30 lidech, z akcí o 100 lidech třeba klidně 200. Nikdy to nebylo profesionálně vedený, protože prostě nikdo z nás profík v tomhle oboru není, ale ukázalo se, že to zkrátka jde dělat jenom instinktivně, s citem a láskou.
Srdcem to ale bohužel jde provozovat jenom za předpokladu, že Vám jde naproti druhá strana (majitel objektu).
V tomhle bodě se bohužel dostávám k fatálnímu nárazu hlavou do zdi. To, co se ze začátku zdálo bejt jako samozřejmý, ty představy, jak to společně zvládneme a společně se zasadíme o hradeckej monopol pro mládež, všechno tohle krachlo ve chvíli, kdy začátkem března dorazila ke dveřím Továrny virová krize. Komplikace pro všechny. Přesně v tuhle chvíli se teprve pořádně ukázalo, jak to obě strany vidíme a cejtíme.
Tahle branže prostě potřebuje zápal a lásku OBOU STRAN.
Výše nájmu byla od začátku velká neznámá - buď to půjde, nebo ne. A vono to šlo, i když ty částky byly pro nás těžko únosný. Uživilo se to, něco to dokonce i hodilo, ale ve finále to vždycky skončilo na nule a člověk hold potřebuje nějaký prachy k tomu, aby přežil, byť třeba po finančním bohatství neprahne.
Po prostoru Továrny se tak trochu z druhý strany chce to, aby to byla kavárna / vinárna, a aby to byl takovej ten spořádanej podnik, kam budou chodit rodinky na trdelník - a to my bohužel dělat nechceme, ani neumíme. Před Továrnou už vedení sejmulo jeden ze dvou stromů a dvůr se od teď bude rozebírat do poslední kostičky a bohužel tak asi ztratí toho ducha cool underground industriálu, kterýho jsme tak milovali.
Všechno se to zkrátka najednou nějak debilně seběhlo. Krize nás zbrzdila, rekonstrukce dvora nalomila a budoucí představy zhůry nás tak trochu dokleply, no.
Objektu továrny ale přejeme jen to nejlepší. Tenhle příspěvek je sice psanej pod vlivem sentimentu, ale rozhodně nemá vyznít nikterak útočně. Pilnáčkova továrna je krásnej kus světa, bylo nám tam nádherně a každá strana konala tak, jak to cítila. Věříme, že je objekt v dobrých rukách.
Tímhle dlouhým textem chci teda jenom říct, že Továrna KONČÍ kvůli finanční neudržitelnosti a odlišnejm představám do budoucna.
Rozhodně za to ale nemůžete VY. Tohle jsme si tak nějak trochu posrali sami a vy jste celej ten jeden šílenej rok dělali, co jste mohli, jen aby to šlo dál a aby to rostlo.
V závěru chci jenom říct, že veškerý vybavení Továrny teď uskladním za pomocí mejch kámošů na klidný místo, trochu se sám srovnám, abych mohl nějak fungovat a postupně začneme vyhlížet jiný prostory. Prostory, kde se bude dát fungovat pouze na akce. Hradec potřebuje místo, kde hrát, kde se stýkat a kde bude svět vždycky v pořádku. Chvilku to bylo tady, za chvilku to zkrátka bude někde jinde.
Možná to bylo zkrátka velký sousto, možná to prostě bylo celý nesmyslný úplně od začátku a možná se to nepovede třeba ani napodruhý. Jednu věc si ale odnášíme ssebou, a to že HRADEC NENÍ MRTVEJ, protože právě to jsme si během posledního roku navzájem dokázali.
Děkuju každýmu jednomu z Vás, kdo se u nás třeba někdy ukázal, nebo ani neukázal a pozoroval z povzdálí. No a ten, kdo se jakkoli podílel přímo na chodu Továrny, ví, že mluvím právě k němu, když napíšu jedno upřímný DÍKY.
Takže takhle to je. Továrna na Pospíšilce v Pilnáčkově továrně končí. Počkáme, až se svět uzdraví, trochu se zahojíme i my a potom najdeme v Hradci nějakou špeluňku, kde si to budeme dělat hezký dál. Zase s pivkem, zase s hudbou, zase s Kašpiho vytříbeným smyslem pro humor a hlavně - ZASE SPOLU.
Opatrujte se, podporujte dál to, co můžete, všechny ty ostatní podniky, který jedou dál, protože teď to budou potřebovat víc, než kdy jindy. My se zase brzo přihlásíme o slovo.
Tohle je teda prozatím jedno poslední //
PA,
n majitel dobrý člověk je,
rockovou muziku si však nepřeje.
Svět nekončí a my jsme zdravý
a stará láska nerezaví.
BRZO NAVIDĚNOU.
S LÁSKOU,
tým Továrna.
🖤
